<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Open Source Archives - MarathiTech - मराठीटेक</title>
	<atom:link href="https://www.marathitech.in/tag/opensource/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.marathitech.in/tag/opensource</link>
	<description>Tech News in Marathi</description>
	<lastBuildDate>Wed, 26 Dec 2018 07:21:45 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2021/08/cropped-MarathiTechFavicon-1-32x32.png</url>
	<title>Open Source Archives - MarathiTech - मराठीटेक</title>
	<link>https://www.marathitech.in/tag/opensource</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>रेडहॅट कंपनीची आयबीएमकडून खरेदी : ओपन सोर्स कंपनीची अडीच लाख कोटींना विक्री!</title>
		<link>https://www.marathitech.in/2018/10/ibm-acquires-redhat-for-34-billion-dollars.html</link>
					<comments>https://www.marathitech.in/2018/10/ibm-acquires-redhat-for-34-billion-dollars.html#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Sooraj Bagal]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 29 Oct 2018 10:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[News]]></category>
		<category><![CDATA[Acquisition]]></category>
		<category><![CDATA[IBM]]></category>
		<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Open Source]]></category>
		<category><![CDATA[Redhat]]></category>
		<category><![CDATA[Sales]]></category>
		<category><![CDATA[Softwares]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.marathitech.in/index.php/2018/10/29/ibm-acquires-redhat-for-34-billion-dollars/</guid>

					<description><![CDATA[<img width="320" height="160" src="https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi.jpg" class="webfeedsFeaturedVisual wp-post-image" alt="" style="display: block; margin: auto; margin-bottom: 5px;max-width: 100%;" link_thumbnail="" decoding="async" srcset="https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi.jpg 320w, https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi-150x75.jpg 150w, https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi-300x150.jpg 300w" sizes="(max-width: 320px) 100vw, 320px" /><p>आयबीएमने दिलेल्या माहितीनुसार ते रेडहॅट या प्रसिद्ध ओपन सोर्स सॉफ्टवेअर कंपनीचं अधिग्रहण करत असून तब्बल ३४ बिलियन डॉलर्स (जवळपास अडीच लाख कोटी ₹) एव्हढी&#160;मोठी&#160;रक्कम अशा कंपनीसाठी मोजली आहे जी त्यांचं मुख्य उत्पादन ग्राहकांना चक्क मोफत देते! रेडहॅटची जगभरात ओळख एक उत्तम ओपन सोर्स सॉफ्टवेअर कंपनी अशीच असून त्यांची महत्वाची उत्पादने सर्वांसाठी मोफत उपलब्ध आहेत. अगदी [&#8230;]</p>
<p>The post <a href="https://www.marathitech.in/2018/10/ibm-acquires-redhat-for-34-billion-dollars.html">रेडहॅट कंपनीची आयबीएमकडून खरेदी : ओपन सोर्स कंपनीची अडीच लाख कोटींना विक्री!</a> appeared first on <a href="https://www.marathitech.in">MarathiTech - मराठीटेक</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="320" height="160" src="https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi.jpg" class="webfeedsFeaturedVisual wp-post-image" alt="" style="display: block; margin: auto; margin-bottom: 5px;max-width: 100%;" link_thumbnail="" decoding="async" srcset="https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi.jpg 320w, https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi-150x75.jpg 150w, https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi-300x150.jpg 300w" sizes="(max-width: 320px) 100vw, 320px" /><div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-Gy1W4I1FJn8/W9aWZhJ7wjI/AAAAAAAAG8A/itmr-wV2fqYsUl1CPYeRxrEq68x9MKSjgCLcBGAs/s1600/RedhatIBMAquistionMarathi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img fetchpriority="high" decoding="async" border="0" data-original-height="440" data-original-width="880" height="160" src="https://www.marathitech.in/wp-content/uploads/2018/10/RedhatIBMAquistionMarathi.jpg" width="320" /></a></div>
<p>
आयबीएमने दिलेल्या माहितीनुसार ते रेडहॅट या प्रसिद्ध ओपन सोर्स सॉफ्टवेअर कंपनीचं अधिग्रहण करत असून तब्बल ३४ बिलियन डॉलर्स (जवळपास अडीच लाख कोटी ₹) एव्हढी&nbsp;मोठी&nbsp;रक्कम अशा कंपनीसाठी मोजली आहे जी त्यांचं मुख्य उत्पादन ग्राहकांना चक्क मोफत देते! रेडहॅटची जगभरात ओळख एक उत्तम ओपन सोर्स सॉफ्टवेअर कंपनी अशीच असून त्यांची महत्वाची उत्पादने सर्वांसाठी मोफत उपलब्ध आहेत. अगदी ओरॅकलसारखी मोठी कंपनीसुद्धा त्यांची हीच सॉफ्टवेअर्स वापरते.</p>
<blockquote class="tr_bq"><p>
ओपन सोर्स सॉफ्टवेअर म्हणजे असं सॉफ्टवेअर ज्याच्याकडे त्या सॉफ्टवेअरचे मालकी हक्क आहेत त्याने ते सर्वाना मोफत उपलब्ध करून त्या सॉफ्टवेअरचा कोड पाहायला, अभ्यास करायला व तो बदलून स्वतः वितरित करण्याची परवानगी दिलेली आहे!&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</p></blockquote>
<p>लिनक्स ऑपरेटिंग सिस्टिम अशाच ओपन सोर्स सॉफ्टवेअर प्रकारात मोडते. ह्या ऑपरेटिंग सिस्टिमचे&nbsp;विविध वितरक आता बाजारात असून प्रत्येकच डिस्ट्रो (डिस्ट्रिब्युशन) आता मोफत उपलब्ध असते. उदा. लिनक्स, उबंटू, फेडोरा, मिंट, इ. आता तुम्हाला प्रश्न पडला असेल की ही सर्व मोफत असताना कंपन्या&nbsp;मायक्रोसॉफ्ट विंडोज ऑपरेटिंग सिस्टिम पैसे देऊन का वापरतात? तर ऑपरेटिंग सिस्टिमला नंतर लागणार सपोर्टसुद्धा दिला जात असल्यामुळे विंडोज वापरलं जातं. मग आता पुन्हा प्रश्न आला की आयबीएमसारखी एव्हढी मोठी कंपनी अशा कंपनीला का खरेदी करेल जी त्यांची उत्पादने मोफत देते &#8230; तर कारण असं की रेडहॅट मुख्य सॉफ्टवेअर मोफत देत असली तरी त्यासोबत पैसे मोजून कंपन्यांना सपोर्ट घेता येतो. आणि या सपोर्टमधून&nbsp;रेडहॅटला वर्षाला तब्बल ३ बिलियन डॉलर्स&nbsp;(₹ २२०९५ कोटी) उत्पन्न मिळतं!</p>
<blockquote class="tr_bq"><p>
अनेक कंपन्या रेडहॅटला सॉफ्टवेअर&nbsp;सपोर्ट देण्यासाठी पैसे मोजतात. या सपोर्ट सिस्टीममधूनच एक समांतर व्यवसाय सुरु आहे ज्याद्वारे रेडहॅट उत्पन्न मिळवतं!&nbsp;&nbsp;&nbsp;</p></blockquote>
<p>आयबीएम कॉम्प्युटिंगच्या आजवरच्या प्रवासात आघाडीवर राहिली असली तरी क्लाऊड कॉम्प्युटिंगमध्ये मात्र बरीच मागं पडल्याचं चित्र निर्माण झालं होतं. IBM च्या वॉटसन या AI आर्टिफिशीअल इंटेलिजन्स (कृत्रिम बुद्धिमत्ता)&nbsp;सेवा सुद्धा इतरांच्या मानाने&nbsp;फार प्रगत नाहीत. मात्र आता या रेडहॅटच्या अधिग्रहणामुळे ते बरेच पुढे येणार असून अॅमेझॉन, मायक्रोसॉफ्टसारख्या क्लाऊड कॉम्प्युटिंगच्यामध्ये आघाडीवर असलेल्या&nbsp;कंपन्यांशी थेट स्पर्धा होईल. रेडहॅटचा प्रवास सुद्धा अलीकडे खडतर होता. जूनमध्ये आर्थिक अहवाल जाहीर झाल्यावर त्यांचे शेअर्स एका दिवसात&nbsp;१४ टक्के कोसळले होते. त्यामुळे या विक्रीमुळे दोन्ही कंपन्याना एकमेकांची चांगलीच मदत होणार असल्याचं दिसून येत आहे.</p>
<blockquote class="twitter-tweet" data-lang="en">
<div dir="ltr" lang="en">
[NEWS] <a href="https://twitter.com/IBM?ref_src=twsrc%5Etfw">@IBM</a> to acquire Red Hat and become the world&#8217;s leading <a href="https://twitter.com/hashtag/hybridcloud?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#hybridcloud</a> provider. <a href="https://t.co/goihRICRr3">https://t.co/goihRICRr3</a> <a href="https://t.co/G8SKS5gsVk">https://t.co/G8SKS5gsVk</a> <a href="https://t.co/GJL4UmBu1B">pic.twitter.com/GJL4UmBu1B</a></div>
<p>— Red Hat, Inc. (@RedHat) <a href="https://twitter.com/RedHat/status/1056621364088586241?ref_src=twsrc%5Etfw">October 28, 2018</a></p></blockquote>
<p>
रेडहॅटच्या या विक्रीमुळे डेव्हलपर मंडळींमध्ये मात्र नाराजी पाहायला मिळत आहे. बऱ्याच जणांनी याविषयी सोशल मीडियावर नाराजी व्यक्त केली आहे. रेडहॅट ओपन सोर्स जगतात सर्वात मोठं नाव समजलं जातं.&nbsp;सध्यातरी आयबीएमकडून रेडहॅटचं ओपन सोर्स मॉडेल तसंच ठेवलं जाईल असं सांगितलं आहे. रेडहॅट आता&nbsp;IBM मधील हायब्रीड क्लाऊड ऑर्गनायझेशन मध्ये&nbsp; स्वतंत्र युनिट म्हणून काम करेल.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</p>
<p>या अधिग्रहणाबद्दल अधिकृत माहिती :&nbsp;<a href="https://red.ht/2Oegn9c" target="_blank">IBM to aquire Red Hat and become world&#8217;s #1 hybrid cloud provider!</a></p>
<p>search terms : IBM to acquire open source software company Red Hat for 34 billion dollars&nbsp;</p></div>
<p>The post <a href="https://www.marathitech.in/2018/10/ibm-acquires-redhat-for-34-billion-dollars.html">रेडहॅट कंपनीची आयबीएमकडून खरेदी : ओपन सोर्स कंपनीची अडीच लाख कोटींना विक्री!</a> appeared first on <a href="https://www.marathitech.in">MarathiTech - मराठीटेक</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.marathitech.in/2018/10/ibm-acquires-redhat-for-34-billion-dollars.html/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>अतुल चिटणीस : ओपन सोर्स सॉफ्टवेअरचे प्रणेते</title>
		<link>https://www.marathitech.in/2013/06/open-source-man-atul-chitnis-dead.html</link>
					<comments>https://www.marathitech.in/2013/06/open-source-man-atul-chitnis-dead.html#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Sooraj Bagal]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 09 Jun 2013 21:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[News]]></category>
		<category><![CDATA[Atul Chitnis]]></category>
		<category><![CDATA[Freeware]]></category>
		<category><![CDATA[Open Source]]></category>
		<category><![CDATA[People]]></category>
		<category><![CDATA[TechGuru]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.marathitech.in/index.php/2013/06/10/open-source-man-atul-chitnis-dead/</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; &#160; &#160; &#160;तंत्रज्ञानामुळे पारदर्शक कारभाराची गुरूकिल्ली हाती येते&#160;;तरी कित्येकदा तंत्रज्ञानही मक्तेदारीमध्ये जखडून ठेवण्याची खेळी प्रस्थापितांकडून केली जाते. या जोखडातून कम्प्युटर तंत्रज्ञानाची सुटका करून ते सर्वांना उपलब्ध व्हावे&#160;,&#160;याचा पाठपुरावा करण्यात ओपन सोर्सचे प्रणेते अतुल चिटणीस यांनी आपली कारकीर्द घडवली.&#160; फ्री आणि ओपन सोर्स सॉफ्टवेअरचे प्रणेते म्हणून १९९४पासून अतुल चिटणीस हे नाव भारताला ठाऊक झाले. साधारण [&#8230;]</p>
<p>The post <a href="https://www.marathitech.in/2013/06/open-source-man-atul-chitnis-dead.html">अतुल चिटणीस : ओपन सोर्स सॉफ्टवेअरचे प्रणेते</a> appeared first on <a href="https://www.marathitech.in">MarathiTech - मराठीटेक</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
</p>
<div class="storydiv" id="storydiv">
<a href="http://maharashtratimes.indiatimes.com/thumb.cms?msid=20488376&amp;width=304&amp;resizemode=4" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img decoding="async" alt="Atul Chitnis" border="0" src="http://maharashtratimes.indiatimes.com/thumb.cms?msid=20488376&amp;width=304&amp;resizemode=4" /></a>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;तंत्रज्ञानामुळे पारदर्शक कारभाराची गुरूकिल्ली हाती येते&nbsp;;तरी कित्येकदा तंत्रज्ञानही मक्तेदारीमध्ये जखडून ठेवण्याची खेळी प्रस्थापितांकडून केली जाते. या जोखडातून कम्प्युटर तंत्रज्ञानाची सुटका करून ते सर्वांना उपलब्ध व्हावे&nbsp;,&nbsp;याचा पाठपुरावा करण्यात ओपन सोर्सचे प्रणेते अतुल चिटणीस यांनी आपली कारकीर्द घडवली.&nbsp;<br />
<a name='more'></a><br />
फ्री आणि ओपन सोर्स सॉफ्टवेअरचे प्रणेते म्हणून १९९४पासून अतुल चिटणीस हे नाव भारताला ठाऊक झाले. साधारण त्याच काळात उद्योगव्यवहारांमध्ये वह्यापेन्सिली आणि कागदी फायलींची जागा कम्प्युटर घेऊ लागला होता. कदाचित त्यावेळी&nbsp;,सॉफ्टवेअर कुणा कंपन्यांच्या मक्तेदारीत बांधलेले नसावे&nbsp;,&nbsp;या विचाराचे मोल सर्वांना तितकेसे उमजत नसावे. नंतर भारतीय भाषांच्या वापरातील अडचणी&nbsp;,&nbsp;परवान्यासाठी मोजावी लागणारी किंमत तसेच भारतीय डेटाची सुरक्षितता व परावलंबित्वाचे प्रश्न यामुळे ओपन सोर्सची गरज सर्वांना पटू लागली.<br />अतुल चिटणीस यांनी मात्र १९८०पासूनच कम्प्युटर तंत्रज्ञानावर हुकुमत मिळविली होती.&nbsp;</p>
<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;त्यामुळेच लिनक्स सॉफ्टवेअर तसेच फ्री व ओपन सोर्सचा नारा त्यांनी पुकारला. अतुल यांचे वडील भारतीय&nbsp;,&nbsp;तर आई जर्मनीची. त्यांचा जन्म आणि प्राथमिक शिक्षणही बर्लिनमध्ये झाले. त्यानंतर मात्र त्यांचे शिक्षण बेळगाव मिलिटरी स्कूलमध्ये झाले व गोगटे इन्स्टिट्यूट ऑफ टेक्नॉलॉजीमधून त्यांनी बीई-मेकॅनिकल केले. वर्षभरातच त्यांचा प्रवास कम्प्युटरनिगडित तंत्रज्ञानाकडे झाला. कम्प्युटरनिगडित अनेक गोष्टींचा प्रथम पुरस्कार त्यांनी केला. मोडेमचा वापर शिकविला. इंटरनेटचा प्रसार होण्यापूर्वीच्या काळात डेटाकम्युनिकेशन&nbsp;,&nbsp;नेटवर्किंग यांची सुरुवात त्यांनी केली. सीआयएक्स- बुलेटिन बोर्ड सिस्टिम ही भारतातील पहिली ऑनलाइन सेवा त्यांनी सुरू केली. ऑनलाइन संपर्क आणि समूहसंवादाचे ते आद्य माध्यम होते. १९९३ ते १९९७ या काळात त्यांनी पीसी-क्वेस्ट या कम्प्युटरआधारित नियतकालिकातून कम्प्युटरजागृतीचा वसा घेतला. भारत सरकारने बुलेटिन बोर्ड सिस्टिमला करांच्या कक्षेत आणण्याचा घाट घातला असताना चिटणीस यांनी इलेक्ट्रॉनिक चळवळीद्वारे त्यावर प्रहार केले.&nbsp;</p>
<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; ही पहिलीच ऑनलाइन चळवळ यशस्वी ठरली. विविध व्यासपीठांवर त्यांनी लिनक्स आणि ओपनसोर्सविषयी जनजागरण केले. २१व्या शतकातील नव्या तंत्रज्ञानानुसार त्यांनी मोबाइल कम्प्युटिंग&nbsp;,&nbsp;कन्व्हर्ज्ड कम्युनिकेशन यांतही उडी घेतली. पीसी क्वेस्टचे सल्लागार संपादक म्हणून विपुल लिखाण केले. ते स्वतः हौशी संगीतकारही होते व संगीताची तंत्रज्ञानाशी सांगड घालण्याचे कसबही त्यांच्या अंगी होते. रेडिओव्हर्व हे इंटरनेट रेडिओ स्टेशन त्यांनी सुरू केले होते. त्यांच्या अकाली निधनाने एक बहुआयामी व्यक्तिमत्त्व काळाच्या पडद्याआड गेले आहे.&nbsp;</p></div>
</div>
<p>The post <a href="https://www.marathitech.in/2013/06/open-source-man-atul-chitnis-dead.html">अतुल चिटणीस : ओपन सोर्स सॉफ्टवेअरचे प्रणेते</a> appeared first on <a href="https://www.marathitech.in">MarathiTech - मराठीटेक</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.marathitech.in/2013/06/open-source-man-atul-chitnis-dead.html/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
